Vážení zákazníci, objednávky ze dne 28 a 29.10.2021 budou zpracovány a odeslány v pondělí 1.11.2021. Děkujeme za pochopení

Realita II, Historie člověka v Univerzu

Motto:

I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby“

Starý zákon, První Mojžíšova – Genesis 1

V předešlé části přednášky o realitě našeho bytí jsme se zabývali důvodem vzniku Univerza, jeho konstrukcí a vloženým Systémem zajišťujícím jeho funkci. Zmínili jsme se vlastnostech prostředí, které podmiňují vznik a existenci živé hmoty. Zopakujeme si jen, že formování hmoty je závislé na polaritě mezi celostní Nehmotou a částicovou hmotou. Ve Středové části OU, kde se částice hmoty při jejím zahušťování již neprostupují, ale shlukují do atomárních formací a v jejím úplném polaritním Středu,  v blízkosti "nulového bodu", je možno v takto uvolněné hmotě organizovat hmotný život, tj. do zformované neživé atomární hmoty vkládat Nehmotné druhové programy pro její oživení. Tento problém jsme také již podrobně probírali. Ale vraťme se k dnešnímu tématu.

Při třídění  materiálů pro tuto část přednášky jsme narazili na heslo: Kdo nic neví, musí věřit všemu.  Uvědomili jsme si, že tento fenomén zneužívá současná věda pro své fantasmagorie. Nevědomému a po senzacích dychtícímu nemyslícímu davu pak snadno podsouvá své teorie. Vyhřívá se tak na výsluní své pochybné neomylnosti a vědeckosti a nepřipustí jakékoliv vměšování, které by ji donutilo něco přehodnotit či připustit, že se mýlí. Naše informace se vám mohou také zdát jako  povídání bez doložení vědou požadovaných důkazů. Ale není tomu úplně tak. Pokud někdo  bude o předložených informacích přemýšlet a doplní si je o vlastní pozorování své okolní reality, jistě dojde k pozitivnímu výsledku.

Období od  2. poloviny 16. stol. a začátek 17. stol. v Evropě je považováno za počátek vědecko-technické revoluce a počátek moderní vědy. Je to termín užívaný v rámci  historiografie dějin vědy a  dějin myšlení k označení řady změn uvnitř evropské vědy. Až do tohoto období bylo nepřípustné uvažovat jinak, než že vše je jen dílem Božím. S různými objevy a vynálezy dochází k odklánění uznávání božského původu všeho a nastupuje vědecký výklad reality. Z množství vybíráme pro naše účely publikací Koperníkovy heliocentristické koncepce a  Darwinovu publikaci „O vzniku druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život“ – pověstnou teorii o vývoji druhů.  Od toho se také odvíjí definice vědy: Věda pozoruje, popisuje a podle toho tvoří teorie a výklady pozorovaného. Zatímco Koperník velmi významně přispěl k základům astronomie, darwinova teorie doznala, hlavně v současnosti, velké trhliny. Věda má k dispozici stále dokonalejší techniku se kterou má  větší možnosti pozorovat děje ve hmotě. V současnosti došlo již k úplnému odklonu od Boha a existuje jen to, co člověk vnímá svými smysly. V této souvislosti citujeme Armina Risiho, současného představitele životního postoje New Age a kritika současné vědy: „Věda věří jen v to, co vidí, ale opak je pravdou. Věda vidí jen to, v co věří.

Koperníkovo vidění Sluneční soustavy

 

Karikatura Charlese Darwina jako opice

 

Vraťme se ale k dnešnímu tématu přednášky – historii člověka v Univerzu.

Věda považuje člověka za výlučně hmotnou bytost, která se vyvinula původně z jednoduchých organizmů v procesu hypoteticky dovozované evoluce druhů.  Experimentálně je tato teorie neověřitelná. Jak  jsme v předešlém již poznali, funkční podstatou těla člověka a v něm probíhajících hmotných procesů jsou impulsy Nehmotného druhového programu  výsledně převáděné na buněčné hmotné programy, označované jako DNA. Funkční podstatou vědomého myšlení a jednání člověka je Nehmotný TD, který takto prochází ve mnoha lidských životech vývojem v protikladech hmotného prostředí, aby dospěl svobodným tvořivým vývojem k vlastnostem svého tvůrce. Ale začněme od úplného prvopočátku.  Nastanou-li na vybrané planetě podmínky pro hmotný život, tj. je zformováno složení atmosféry obsahující potřebné množství stabilní molekuly dvou kyslíků – molekulární kyslík - a podobně i molekuly vody, která se nerozpadá, ale  ve svém celku mění pouze skupenství, je započato s  aplikací nejjednodušších Nehmotných druhových programů, které podmiňují formování anorganické hmoty do prvotně jednoduchých druhů mikroorganizmů. Ty jsou jako celek přechodovým stupněm mezi neživou a oživenou hmotou přírody. Souběžná přítomnost vzájemně antagonistických mikroorganizmů fauny, což jsou mikroby, a flóry což jsou plísně, nastává v rámci polaritní rovnováhy jejich vzájemná likvidace. Tímto způsobem se postupně  přepracovává anorganická neživá hmota na kvalitu vhodnou pro formování  vyšších druhů živé hmoty a je znovu připravena k použití. Tak je postupně rozšiřována skladba hmotných toků při zachování jejich přirozené vyrovnanosti. Postupné vkládání Nehmotných druhových programů s vyšší složitostí vede k vytvoření prostředí pro bytí nejsložitějšího organizmu – těla člověka s ukrytým Nehmotným Tvořivým Duchem.  Tato příprava prostředí pro bytí člověka trvá zhruba 30 mil. pozemských let, než může Nehmotná bytost vstoupit do hmotného prostředí jako člověk. Přibližně v polovině tohoto procesu jsou formovány v Univerzu Nehmotné bytosti pro první planetu života. Než ale budou moci vstoupit do hmotného prostředí existují v Předhmotném obalu a podílí se na přípravě prostředí pro člověka.  Mohou se neomezeně pohybovat po celém Obvodovém Univerzu, ale jejich zájem se soustřeďuje na planetu připravovanou k hmotnému bytí. Nemohou sice ještě působit na hmotu, ale pomáhají  v přípravě Nehmotných toků pro přepracování neživé hmoty na hmotu použitelnou pro hmotu živou.  Jak bude dále uvedeno, tento proces je stejný na každé další planetě života a Země je již třetí takovou planetou. Pouze ke stávajícím Nehmotným bytostem na každé další planetě života přibývají noví jedinci. V této souvislosti musíme poznamenat, že na každé nové planetě života vstupují Nehmotné bytosti do hmotného těla, které se vyznačuje „dlouhověkostí“. Proto údaje v Bibli spojované s bytím Metuzalema nejsou daleko od tehdejší skutečnosti. Je to proto, aby reprodukce hmotných obalů probíhala rychleji a v lidském pokolení byl dosažen potřebný  stav pro vývoj všech Nehmotných bytostí ve hmotě. Současný Nehmotný program pro člověka představuje v ideálním případě 120 let, jak je i v Bibli zmiňováno. Člověk si ale svým přístupem k bytí tento předpoklad značně zkracuje. Zajímavé je, že na  Zemi by se uživilo až 13 mld. jedinců, museli by ale žít v souladu se Systémem vloženým do Univerza. Podle statistických údajů věda předpokládá a tvrdí, že za 30 let bude  na Zemi 30 mld. lidí, které prostředí planety neuživí. Z toho důvodu už nyní celé týmy vědců  pracují na rozšíření potravinových zdrojů. Probíhají  pokusy s výrobou umělého masa, nebo se začíná zkoumat, který druh hmyzu by přícházel v úvahu jako potrava  a další nesmysly. Jsou to všechno fantasmagorie pramenící z absolutní neznalosti podstaty bytí člověka ve hmotě. Podle statistiky a námi získaných informací, v současnosti  se ve hmotě pohybuje okolo 7 837 692 lidí, což jsou 2/3 všech Tvořvých Duchů. Na Druhé straně pobývá 1/3, t.j. 3 918 846. Jednoduchým propočtem dojdeme k tomu, že celkem existuje  +/- 11 756 538 TD. Znamená to, že i kdyby všichni TD byli ve hmotném prostředí, což se nikdy nestane,  nenaplnili by vědou předpokládané vize. Nemusíme se tedy obávat vědou publikované  katastrofické studie. Čeho se ale  musíme obávat je stále se zhoršující životní prostředí vlivem činnosti člověka.  Snažíme se proto prosazovat informace o realitě bytí do společnosti, aby stále více jedinců se seznámilo s těmito skutečnostmi a začali se zamýšlet nad svým bytím.

Autor projektu Univerza při realizaci svého záměru nejprve  vymodeloval dokonalého, jemu rovného Tvořivého Ducha – Stvořitele, na kterého přenesl  své vlastnosti a některé schopnosti, aby mu byl nápomocen při uskutečňování  jeho projektu. Nebyl by pro něho problém zformovat takto i mnoho dalších Tvořivých Duchů, kteří by ovšem byli kopií svého Tvůrce bez vlastní identity, ke které by nedospěli vývojem v prostředí protikladů a svým svobodným rozhodováním. V Systému Univerza zodpovídá Stvořitel za tvoření nových TD,  utváření a regulování hmotného života a v neposlední řadě za vývoj lidských společenství tak, aby to odpovídalo individuálním potřebám Tvořivých Duchů pobývajících ve hmotném prostředí. Byl také úplně prvním TD, který vstoupil do hmotného těla na první planetě života. Na dalších již to byli nejvyspělejší TD.

V úplně prvotní etapě zalidňování každé „planety života“ v tomto optimálně Středovém prostředí Středu Obvodového Universa jsou Tvořiví Duchové přítomni pouze v Předhmotných obalech, nikoliv ještě ve hmotných tělech lidí. Je to proto, aby již mohli vnímat hmotu, ale ještě jí nebyli omezováni, než se plně zformuje prostředí pro jejich hmotné bytí, jak jsme již uvedli. Zajímavé je, ale hmotně si to lze těžko  představit, jak bytosti hmotu vnímají. Z předešlých našich přednáškových vstupů je známo, že veškeré částice hmoty v sobě ukrývají určitou část paprsku Nehmotné energie a podle toho lze ve hmotném překladu smyslů člověka poznat kvalitu této hmoty, která je vnímána jako barva. Více o této problematice opět naleznete  na našich www.svetjejinak.cz. Vtip je ovšem v tom, že Nehmotné bytosti oděné do do Předhmotného kabátku vnímají jako barvu část paprsku ukrytého uvnitř částice hmoty, zatím co člověk vnímá tu část paprsku NE, která se hromadí na povrchu uskupení hmoty. Také biblický „Adam v Ráji“ existuje v Předhmotném "obalu". Může sice vnímat hmotné prostředí, jak uvádíme, ale nemá ještě "lidské" potřeby a schopnosti člověka manipulovat s hmotou. Takže v době, kdy jeho TD byl pouze v obalu z Předhmoty, byl bezpohlavní bytostí. Teprve po „vyhnání z Ráje“, tj. vstupem do  hmotného těla, je prvním člověkem mužského pohlaví ve hmotném prostředí na každé planetě života.  „Smrtelný hřích a vyhnání z ráje“ symbolizují v biblickém pojetí vstup Tvořivého Ducha do hmotného těla člověka, který tak nabývá schopnost aktivně se projevovat ve hmotných vztazích, ale už nemůže vnímat Nehmotu. Je tak oddělen od dosud nabytých znalostí o svém vývoji a nadále musí spoléhat pouze na svou dosaženou kvalitu. Poté, co vstoupí do hmotného prostředí a do těla člověka, počíná jeho vývoj k vlastnostem jeho Stvořitele v podstatě ve třech stupních.

Tři vývojové stupně TD:

Základní,  v  němž se TD učí být ve hmotném těle a prostředí, které až dosud pozoroval z „Druhé strany“, komunikovat s okolím, opatřovat si potravu a přístřeší před vlivy počasí a další potřeby zajišťující jeho bytí. Reinkarnace v tomto období trvajícím několik miliónů pozemských let jsou četnější než jednou za 270 let, jak dále uvedeme. Také poznáme, že tento základní vývojový stupeň TD se odehrává na planetě života kde poprvé vstoupil do hmoty. Jen málo jedinců dokončuje tuto etapu na další planetě života.

Střední vývojový stupeň, v němž se TD učí komunikovat ve hmotných vztazích ve společnosti, zbavuje se povahových negací, individuálního sobectví, učí se pozitivním vztahům ke druhým lidem, k přírodě a živým tvorům. V tomto vývojovém stupni se TD vrací do hmoty zpravidla jednou za 270 pozemských let, aby si ověřil svůj předchozí vývoj a pokračoval v odstraňování přetrvávajících negací. Je to období, kdy TD se začínají diferencovat ve svém vývoji, dostává se jim podpory z „Druhé strany“ od jejich průvodce v souvislosti s karmickým plánem. Co je to karmický plán? V prostředí "Druhé strany" analyzuje svoje působení v hmotném prostředí jako člověk a připravuje se na  reinkarnaci – další vstup do hmotného těla.  V tomto smysly člověka nevnímatelném prostředí, v návaznosti na své "neúspěchy" ve hmotě, plánuje svoji karmu v příštím hmotném životě. Zahrnuje to především výběr genetického materiálu - rodiče pro své hmotné tělo, aby co nejvíce splňovalo jeho požadavky pro vývoj v omezení hmotou, dále je to čas a místo narození, tedy astrologická situace pro plánovaný vstup do hmoty. Neméně důležitá je i volba Nehmotného průvodce, přítele, který z Nehmotného prostředí svého druha provází a ochraňuje ho či předkládá překážky ve formě hmotných vztahů vedoucí k plnění předpokládaného poslání. Právě na tom osvědčuje Tvořivý Duch ve hmotě jako člověk svou schopnost, omezen hmotou svého těla, plnit  v Nehmotě si daná  předsevzetí vedoucí k vlastnostem svého otce – Stvořitele.  V tomto stádiu vývoje se TD sdružují do skupin, zpravidla v počtu šedesáti jedinců na přibližně stejném stupni jejich vývoje. Je mylná představa, že Druhá strana, Onen svět, nebe či jak se různě nazývá prostředí kam se odebírá "duše" zemřelého člověka, se nachází někde "nahoře" mimo Zem. Toto prostředí je tady, všude kolem nás, je jen smysly člověka nevnímatelné  a hmotně nezjistitelné. Pouze jedinci se zvláštní citlivostí jsou schopni různými způsoby s tímto prostředím a Nehmotnými bytostmi komunikovat, přenášet tak informace do hmotného prostředí.  Období  středního vývojového stupně trvá několik desítek miliónů pozemských let a  odehrává se i na dalších planectách života. Země je z tohoto hlediska první planetou života, kde se střetávají TD na všech stupních vývoje. Ti nejstarší  z první planety, označme si je nadále jako „A“, TD zformovaní na druhé planetě života – označme si je jako „B“ a ti nejmladší vstoupivší do hmoty na Zemi jsou prostě „C“. Průběh prvotního stádia vývoje ve hmotě nejmladších TD se podstatně zkracuje vlivem promísení s vývojové staršími jedinci, takže někteří se dostávají již na úroveň „B“.  Vyspělejší skupiny tak přijímají pod svou patronaci mladší druhy.

Vyšší vývojový stupeň je stádiem Duchovního člověka, který je schopen jít vlastní cestou, aniž by byl ovlivňován ostatní společností. Vstupuje do hmoty podle potřeby a z pověření „Druhé strany“ bez ohledu na panující hmotné podmínky. Proto se tito pokročilí TD vracejí do hmotného prostředí častěji, tj. opakovaně. Důvodem je především setkání ve hmotě s Tvořivými Duchy na nižším vývojovém stupni společné skupiny, jimž pomáhají naplňovat jejich karmická předsevzetí. Dalším důvodem vstupu vývojově pokročilých TD do hmoty je předpoklad, že dosáhne i za nepříznivých podmínek spojení s „Druhou stranou“, takže bude nápomocen při přenosu Informací pro usměrňování negativního vývoje vztahů ve společnosti.

Jak bylo již naznačeno, formování nových TD, Nehmotných bytostí, se děje vždy v souvislosti s novou planetou života. Země je třetí takovou planetou, takže v současnosti je množství Nehmotných bytostí již ve třetím stádiu svého vývoje a někteří dokonce dosáhli nad-stupně – vlastnosti Stvořitele a jsou krůček od vstupu do bezpolaritního Absolutna. Esoterika tyto bytosti považuje za anděly.

Z uváděných Sdělení souhrnně vyplývá, že tělo člověka bylo zformováno působením impulzů Nehmotného programu na připravenou hmotu - vejce, za vzniku prvotní buňky těla, obsahující hmotný program „DNA“. Dále pak, že první dva lidé odlišného pohlaví na Zemi i na předchozích planetách byli stvořeni podle stejného Nehmotného programu, nejdříve muž a následně žena. To, že v biblické alegorii byla z části Adamova těla - žebra utvořena Eva, symbolizuje také princip, že nositelem Nehmotného programu ke vzniku života je spermie z těla muže. Ta zahajuje reprodukci hmotného těla člověka, když po vniknutí do vejce dojde k polaritnímu porovnání hmotných programů „DNA“ otce a matky a k otevření schránky Nehmotného programu. Takže "Adamovo žebro" můžeme vnímat v alegorii jako "žebřík" spirály DNA, který  podmiňuje vznik nového fyzického těla - a je tu  Ecce homo - Ejhle člověk!, podle textu Bible pramáti Eva. Prvotní fyzické tělo, a to u všech druhů fauny, se formuje z vejce.  Tím je vyřešena i odvěká diskuse o tom, co bylo dříve, zda kohout či slepice. Je to vždy u každého druhu  Božskou silou zformovaná hmota do útvaru, který známe jako vejce a do ní vpraven NDP. Uvnitř vejce je vždy tolik živin, aby se vyvinulo tělo, které po opuštění obalu skořápky je schopné sloužit jako obal potřebný pro bytí ve hmotě a přijímat novou hmotu ve formě potravy pro další růst a obnovu. U člověka jsou to šťávy z ovoce, nikoliv ještě mateřské mléko. To přichází v úvahu až v dalším období, kdy tělo člověka se nevyvíjí vně, ale uvnitř těla matky. Stejně tomu je tak u vyšších druhů fauny, zatímco u nižších druhů zůstal vývoj nových jedinců ve vejci vně matky. Z  uvedeného vyplývá, že život člověka je nutno posuzovat ze dvou hledisek. Jednak z pohledu Nehmotné bytosti Tvořivého Ducha, který se projevuje prostřednictvím svého fyzického těla a jednak z  pohledu konstrukce a funkce fyzického těla. Tyto dvě složky, které nazýváme člověk, se navzájem ovlivňují a samostatně nemohou existovat. V dalším se budeme snažit vysvětlit tyto základní vztahy a přiblížit skutečnou úlohu a účel bytí člověka.

Když na první planetě života skončily podmínky pro život, nacházela se společnost Nehmotných bytostí ve hmotě – lidí ve stavu, kdy již existovalo rozdělení na  řemeslníky a zemědělce, primitivní znakové písmo a výměnný obchod. Ve společnosti lze již poznat postup vývoje jednotlivých TD. Právě ti nejpokročilejší se začínají ujímat   vedoucího  postavení v jednotlivých skupinách a na druhé planetě života již budou tvořit základ pro podporu vývoje nových, pro to prostředí zformovaných TD. Planeta se v současnosti nachází v souhvězdí Plejád.

Souhvězdí Labutě

Druhá planeta života, která se v současnosti  nachází v souhvězdí Labutě, poskytuje prostředí pro vývoj TD ve hmotě jak z předešlé planety života, tak na ni nově vzniklých. Po skončení podmínek i na této planetě  přecházejí obě skupiny do nového prostředí, kterým je už naše planeta Země. „A“ jsou už poměrně zkušenými bytostmi ve druhém stádiu svého vývoje a „B“, díky přítomnosti a podpoře „A“, mají podmínky pro rychlejší průběh svého vývoje, takže planeta Země je prostředím, kde jsou přítomny Nehmotné bytosti ve všech stádiích svého vývoje. V rámci optimálních podmínek pro svůj vývoj musí mít prostředí vlastnosti pro všechny bytosti. Z toho důvodu se na Zemi od počátku její obyvatelnosti člověkem střídají společenská uskupení, jejichž vývoj určuje převažující skupina Nehmotných bytostí  - TD, působících jako lidé. Při dosažení svého účelu společnost zaniká, aby vznikl prostor pro formování dalšího civilizačního uskupení.

První civilizací na Zemi byla Hyperborea. Nacházela se v oblasti jihovýchodní Asie, kde v současnosti jsou Filipíny, Thajsko a Vietnam. Tato civilizace trvala neuvěřitelných cca 34 milionů let. Tito první lidé se zpočátku dorozumívají neverbálně, t.j. mimosmyslově, v primitivních podmínkách se učí shánět potravu, stavět obydlí a ochraňovat své potomky. V konečné fázi se tato společnost již rozděluje na řemeslníky a zemědělce. Řemesla a obchod se soustřeďuje do jakýchsi městských celků, zatímco zemědělci jsou společenství představovaná jednotlivými rody. Existuje směnný obchod, vytvořila se primitivní řeč. Ve hmotě jako lidé převažují  nově zformované bytosti  pod dohledem těch zkušenějších. Povšimněme si, že zatímco pro úplně první utvořené bytosti   byl vyhrazen pro jejich vývoj prostor po celou dobu obyvatelnosti první planety, v tomto případě postačuje již jen zmíněných 34 mil. pozemských let, než došlo k regulaci vývoje této společnosti rozsáhlou přírodní katastrofou vulkanického původu,   doprovázenou silným zemětřesením. Ve společnosti začaly převažovat vztahy nesouladné s principy Vyššího Systému, když jednotlivci začínají hromadit majetek nad své potřeby na úkor druhých, rozvíjí se soupeření o moc a hlavně člověk začal používat zbraň ne na svou ochranu, ale jako zákeřný útočný prostředek, kterým zabijí. V Bibli je alegoricky zpodobněna jako příběh o Kainovi a Ábelovi, prvních synech Adama a Evy.

Hyperborea

Kain zabijí Ábela

Druhá civilizace, kterou označujeme jako Lemurie byla lokalizována rovněž do mírného pásma 20. rovnoběžky severní šířky, a to v oblasti jižní Asie, kde se v současnosti nachází Pákistán, Nepál, Severní Indie a okolí. Také v této společnosti se postupně zformovaly a převládly negativní vztahy nesouladné se Systémem. Trvala asi 4 mil. let. Do hmotného prostředí se nejčastěji vraceli jako lidé Tvořiví Duchové, zformovaní pro druhou planetu života, která se v současnosti nachází v souhvězdí Labutě a samozřejmě i ti „nejmladší“ bytosti. Zajímavostí v této souvislosti je, že nedávno proběhla sdělovacími prostředky zpráva o objevení planety označené jako HATP-11b v souhvězdí Labutě, kde podle vědců panují podmínky pro vznik života. Vědci přitom netuší, že objevili bývalou, v pořadí druhou, planetu života. Před zánikem tohoto úseku historie člověka na Zemi byly technické vymoženosti této společnosti srovnatelné s úrovní v našem věku označovaném jako antika, zhruba tedy od 8. stol př.n.l. do 5. století  n. l.. Při vrcholném nárůstu negativních vztahů ve společnosti zaniká tato civilizace rozsáhlou lokální přírodní katastrofou v podobě potopy. Alegoricky vyjádřeno v Bibli jako příběh o Noem a jeho synech.

Archa Noemova

Potopa

Třetí civilizace, Před-Atlantská - těžiště jejího působení bylo v oblasti jihozápadní Asie až Středního východu. Centrum této civilizace bylo v současných lokalitách Íránu a Iráku až po Mrtvé moře. Trvala přibližně 26 milionů let. Negativní vztahy ve společnosti se přesouvají do oblasti uspokojování vlastního libida, tedy do oblasti "morálky". K jejímu cílenému zničení došlo výbuchy a ohněm ze zapálených ložisek ropy, která se v celé této rozsáhlé oblasti nacházela mělce pod povrchem a současně se uvolňoval i zemní plyn, což umocnilo zkázu v širokém okolí. Tehdy, v před-Atlantském klimatu, to byla ještě zelená krajina s hustým lesním porostem, takže před rychle se šířícím ničivým požárem nebylo úniku. Tato společnost již disponovala vyvinutou kulturou, používalo se jednoduché znakové písmo. Rozvinutá byla i znalost o výrobě kovů - zlata, železa, mědi a antimonu, rafinace „zemního oleje“ ropy, v raném období se používala  tažná zvířata pro dopravu nákladů ve vozech s koly, vzkvétala výroba uměleckých předmětů z kovů, hlavně ze zlata, pro bytí člověka nepotřebných. Již existovaly zlaté, měděné a železné plíšky jako směnná hodnota. Objevují se rané formy otroctví. Před zánikem tohoto civilizačního bloku bylo běžné užívání plynových hořáků, parních a vodních turbín k získávání jak pohonu strojů, tak k výrobě elektrické energie. Dopravní prostředky – lodě a auta – byly poháněny motory typu dnešního wankelova motoru. Bible alegoricky vzpomíná tuto etapu vývoje společnosti jako zkázu Sodomy a Gomory a příběh Lota a jeho rodiny.

Zkáza Sodomy a Gomory

Čtvrtá civilizace Atlantská navázala na dosaženou civilizační úroveň předchozí společnosti. Prakticky nedošlo k přerušení dosažených znalostí, protože korigující zásah byl příliš lokální a směřoval ke zničení hlavního jádra populace. Jak bylo již sděleno, existovalo písmo, tedy byly k disposici záznamy a také díky rozvinuté mořeplavbě existovaly kontakty s obyvatelstvem usazeným v oblastech předešlých společenství. Rozkládala se na území od dnešní jižní části Spojených států a Střední Ameriky až po západní Evropu. Její okrajová území dosahovala nebo se dotýkala současných teritorií střední a jižní Ameriky a z druhé strany západní a jižní Evropy, která tehdy nebyla ještě oddělena od Afriky Středozemním mořem. Centrum Atlantské společnosti bylo v prostoru současných Bermud v Atlantickém oceánu, takže rovněž v pásmu okolo 20. stupně severní šířky. Znalostní pozůstatky této dosud na Zemi nejvyspělejší civilizace se staly základem směrování duchovního i hmotného vývoje "naší" následné civilizace.

Existence Atlantské společnosti trvala přibližně 750 tisíc let a skončila před cca 26 tisíci lety obrovskou přírodní katastrofou, vyvolanou člověkem, respektive skupinou jednotlivců na nižším stupni vývoje jejich TD. Jednalo se o zcizení a předčasné použití projektu s cílem získání zesíleného proudu Nehmotné energie odražené od povrchu tehdy ještě existujícího druhého měsíce Země nazývaného Nao. Jeho atomární hmota se roztříštila a odrazová vlna způsobila, že pevnina Země v oblasti Atlantidy se potopila za současného vzniku dnešního Atlantického oceánu. Z původní pevniny zůstaly pouze tři velké ostrovy, dnešní Kuba - Velké Antily, Island a Britské ostrovy. V soudobém Atlantickém oceánu je velký podvodní útvar, přibližně 2000 km dlouhý, napojený na Azorské ostrovy, který je pozůstatkem potopené pevniny. Současně došlo k zásadnímu zhoršení klimatických podmínek v rozsahu celé planety. Byl to zásah, který uvrhl zbylou populaci na dlouhá nikoliv desetiletí, ale tisíciletí, do primitivních podmínek bytí. A možná vás bude zajímat, že až v tomto

období, tedy po zániku Atlantidy,  vymřeli Dinosauři, kteří do té doby spásaly rozsáhlé zelené porosty. Klima prostředí nabízelo těmto býložravcům dostatek potravy po celý rok, protože nebylo známo období, které v současnosti nazýváme pozdní podzim a zima. To, že věda podle nalezených kosterních pozůstatků usuzuje na období a vlastnosti nejen dinosaurů, je zcestné.  Ano, nalezené kostry jsou nacházeny v prostředí neživé hmoty, která je opravdu „stará“ milióny let, ale dostaly se tam až poměrně nedávno, tedy před několika desítkami tisíc let při nějaké lokální přírodní katastrofě jako je zemětřesení či jiný živel. Vědce by mělo zarazit už to, že nálezy jsou ojedinělé, zřídka v desítkovém počtu. Proč? Víme, že neexistovali masožravé druhy fauny, pouze likvidátoři uhynulých kusů. Čekalo se proto, až zbudou holé kosti a ty se sbíraly  mleté používaly ve stavebnictví a všude tam, kde se dnes používá vápenec.

Přesto, Atlantská společnost dala znalostní a spirituální základ všem pozdějším postupně se ustavujícím a zanikajícím kulturním společenstvím mladší historie, až do současnosti. V historii vývoje atlantské společnosti nalezneme stejné prvky sloužící k vývoji TD, tvorbu o moc soupeřících celků – válečné střety, postupné nalézání vlastností hmoty pro potřebu bytí člověka, regulaci populace ataky různých nemocí, přírodní katastrofy a pod.. Náš zájem se dotýká až vrcholného období cca před 50 tis. lety, kdy ve společnosti převládali jedinci - Nehmotné bytosti  ve třetí fázi svého vývoje. Technika vycházela ze znalosti o podstatě Univerza a jeho Systému. Zastavíme se proto v tomto období historie Atlantidy a přiblížíme si podrobněji vztahy ve společnosti a bytí člověka v tomto období. Je to období, kdy vznikají stavby typu pyramid, člověk pro své bytí užívá energii stahovanou z volného prostoru a mezilidské vztahy jsou v prvé řadě založeny na   svobodě jednotlivce. Urbanistické pojetí sídlišť bylo plně podřízeno znalostem o proudění vitálních energií. Rozmístění a konstrukce vycházely, podobně jako pyramidy a obdobné průmyslové stavby, z polaritních vztahů mezi hmotou a Nehmotou. Všechny části pevniny byly propojeny cíleně situovanými mosty, takže jednotlivé části pevniny se stávaly jakýmisi transformátory. Podporoval to také materiál ze kterého byly mosty konstruovány. Rovněž tak nábřeží byla postavena a dlážděna z přírodního materiálu určitých vlastností - černá a červená žula, bílý křemen. Klimatické podmínky dovolovaly sklizeň flóry pro potravinářské účely dvakrát do roka, takže nebylo potřeba vytvářet zásoby.  Zvířata se chovala nikoliv pro maso, ale pro produkty, které odebíráním jim neuškodili, tj. mléko, vejce, med, vlna a pod.. Výjimkou byly ryby a mořské plody. Masožravé druhy zvířat, jak je známe dnes, neexistovaly, byly pouze druhy mrchožravé, které likvidovaly uhynulé kusy, jak jsme se již o tom zmínili.

Společnost znalá principů, vložených jeho Tvůrcem do Systému Universa, rozlišovala vše prospěšné pro bytí člověka a podle toho také formulovala pravidla. Základním postulátem bylo, že člověku nepřísluší soudit skutky jiného člověka, byť jsou pro společnost jakkoli škodlivé. Vnímala je jako součást jeho karmy. Řídila se také skutečností, že jakékoliv vyslané informace, skutky či činnost odporující principům vloženým do Systému se „vysílateli“ vrátí zpět v zesílené formě, proto vždy byla snaha takové stavy ukončit. Nebyly tedy vydávány zákony a právní předpisy, stanovující co se smí a co ne, na způsob současného zákonodárství, takže represe ve smyslu omezování osobní svobody neexistovaly. Přihlíželo k pravidlu svobody – moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Z dnešního pohledu komplikovaných společenských vztahů je prakticky nemožné nevstupovat do svobody druhého.

Vrcholně vyspělá technika Atlantidy používala vznášedlaplavidla a jiná zařízení poháněná vysokofrekvenčním proudovým  motorem. Konstrukce byla z odolné hmoty, kterou současná věda a praxe dosud neznají. Také piloti museli mít speciální kombinézy, které je chránily před intenzitou silného elektromagnetického vyzařování. Domorodí obyvatelé z provincií takto výtvarně ztvárnili pro ně nevysvětlitelné zážitky spojované s návštěvou Bohů.  Z toho také vychází současná věda při výkladu nalezených kreseb. Z Bohů se stali mimozemšťané. Tato teorie je podporována i přísně utajovaným výzkumem v USA, takže v současnosti pozorovaná UFO, některé obrazce v obilí a další nevysvětlitelné úkazy jsou produktem současného výzkumu, nikoliv dílem mimozemšťanů. K tomu je nutno dodat, že všechny Nehmotné bytosti, které nevznikly na Zemi, jsou tedy mimozemšťany. Společnost  Atlantidy byla skutečná a nikoliv jenom bájná, jak se mylně domnívá současná materialistická věda.  Existuje spousta nalezených artefaktů, kterým je přisuzován zcela jiný význam a účel. Nejznámější jsou egyptské pyramidy a Sfinga, pyramidy pod vodou u Bermud, megalitické stavby rozeseté po celém světě a další artefakty, jejichž realizace v současnosti je  technicky nemožná jsou  němými svědky této civilizace. Není snad nikoho, kdo by neznal nebo neslyšel  o kamenné formaci  Stonehenge nebo o obdobných kamenných uskupeních – všechno to jsou pozůstatky po zatím nejvyspělejší společnosti na Zemi. Pokud nezapadá  takový nalezený důkaz o činnosti člověka  do výkladu vědy, je v tichosti uklizen a zapomenut.  Pokud se z vědců  najde někdo, kdo odporuje oficiálním výkladům a teoriím, je vědeckou obcí vyloučen a prohlášen za nežádoucího.  Všichni si to dobře rozmyslí, aby obětovali svou kariéru.

Atlantské královské město

Zkáza Atlantidy

urbanistika atlantských městských celků

Civilizace na Zemi

Závěrem této části přednášky ještě několik údajů:

- střídání jednotlivých společenských celků na každé planetě života vychází ze stavu konkrétních vztahů ve společnosti a je koordinováno s podmínkami života na předchozí planetě tak, aby nedocházelo k přestávkám ve vývoji Nehmotných bytostí – Tvořivých Duchů ve hmotě jako lidí.

- podmínky pro existenci člověka na každé planetě života trvají přibližně 80 mil. pozemských let,

- člověk existuje na Zemi cca 50 mil. let, takže pro vývoj Nehmotných bytostí tu zbývá cca 30 mil. let.

- V současnosti se již připravuje další planeta života, je ale nejasné, zda autor projektu plánuje tvorbu dalších Nehmotných bytostí.

Nutno ještě dodat, že z uváděných skutečností vyplývá, že  společenství člověka  na Zemi jsou mnohem starší než tvrdí současná  věda a  její teorie o vzniku a vývoji člověka jsou zcela zcestné.

V dalším pokračování, závěrečném, této přednášky se budeme zabývat podstatou bytí Nehmotné bytosti ve hmotě jako člověka a na Druhé straně jako Tvořivého ducha.
 

--------------------   konec 3. části   -------------------